Přeskočit na obsah

O nás

Postavení naší sokolovny proběhlo před 100 lety

Základní kámen s letopočtem 1924 byl položen při slavnosti k 40. výročí založení SOKOLA v Duchcově. Slavnosti se účastnil i br. Václav KUKAŇ, šlo o jeho poslední návštěvu v Duchcově před jeho smrtí. Slavnost se konala 29.-30. 9. 1923. Plány vypracoval a stavbu vedl Josef JÁNA, duchcovský architekt a stavitel. Slavnostní otevření proběhlo 2.-5. 10. 1924 – před 100 lety. Zmíněný základní kámen je umístěn ve zdi vedle bývalého hlavního vchodu.

Sokolovna se poté stala i sídlem naší sokolské župy. Název župy byl po úmrtí br. V. Kukaně doplněn na Krušnohorská-Kukaňova (20. 3. 1926). 30. 6. 1935 byl pořádán „Kukaňův den“ a ve vstupní hale sokolovny byla odhalena busta Václava Kukaně od Julia Pelikána a sokolovna obdržela čestný název KUKAŇOVA SOKOLOVNA. V roce 1938, po obsazení pohraničí sokolovnu obsadila německá armáda 10. 11. 1938. Na budově byla zničena výzdoba (sokolské prvky) a údajně byla zničena i Kukaňova busta (podle jiné verze byla ukryta a zazděna na neznámém místě)…

V roce 1945 německou armádu vystřídala Rudá armáda… Podle pamětníků si jídlo ohřívali na otevřeném ohni na parketách a dále způsobili požár dřevěného přístavku na nářadí… V letech 1946-47 proběhla přestavba, kterou vedl architekt a stavitel Karel Kudrna a bylo zřízeno i letní cvičiště. Při župním sletu v roce 1948 v Duchcově byl 13. 6. 1948 odhalen župní památník obětem nacismu – 106 jmen (řada jmen stále chybí)… Na odhalení se podíleli župní starosta br. JUDr. Alois Paleček a zástupce ČOS br. Eduard Morávek (člen Vzdělavatelského odboru). Oba byli záhy novým komunistickým režimem uvězněni…

Památník byl 15. 4. 1949 údajně poražen vichřicí… Už 24. 10. 1949 byl sice obnoven, ale už bez pamětní desky s textem „Památce padlých a umučených hrdinů Sokolské župy Krušnohorské-Kukaňovy z let 1938-1945“. Deska nebyla obnovena dodnes…

Další rekonstrukce probíhala v 70. letech v tzv. Akci Z, ale sokolovně moc neprospěla (zničeno bylo pódium i galerie po obvodu sálu atd.), osazena byla nevhodná okna a zničeny další architektonické prvky. Sokolovna hostila i řadu vzácných hostů, m. j. zde přednášeli František Tomášek, předseda Národního shromáždění, Vojta Beneš, gen. Josef Syrový a Edvard Beneš, ministr zahr. věcí (jeho pobyt připomíná pamětní deska na budově)., 1. 3. 1925 zde přednášel na téma „Odkaz zahraniční revoluce“).

Deska s plaketou J. Pelikána byla odhalena 28. 10. 1998. Další pamětní deska na sokolovně připomíná župního náčelníka br. Jaroslava Pešatu, který zemřel 6. 3. 1954 ve vězeňské nemocnici na Pankráci na následky týrání ve vyšetřovací vazbě v Litoměřicích. Letos uplynulo už 70 let od jeho smrti a z iniciativy SOKOLA (jednota a župa) a ZŠ J. Pešaty mu bylo uděleno In memoriam čestné občanství města Duchcova.

Letos uplyne také 120 let od otevření první Sokolovny v Duchcově jejíž postavení iniciovala naše „ochranitelka“ SOKOL PRAŽSKÝ. Sokolovna se spolkovou místností se později stala součástí ČESKÉHO DOMU. Do historie se zapsala účastí poslance T. G. MASARYKA, který se svou přednáškou zapojil do bojů za českou školu v pohraničních oblastech (29. 11. 1908). Sokolovna byla otevřena 19.-20. 11. 1904 za účasti br. Josefa Scheinera. Po nezodpovědné devastaci je dnes areál Českého domu v rekonstrukci a pamětní deska TGM je uložena v muzeu města.